Hřbitovní kvítí

Víš, dlouho jsme se spolu upřímně nebavili. Snad od té doby... Od té doby co jsem zabloudil k němu a on mě chtěl. Pro mé tělo. A tebe pro tvou duši. Mé city jemu byli volné a tobě na nich záleželo. Místy si se zdál, že manipuluješ. Že se ho snažíš držet u sebe zuby nehty a přitom... Asi nechtěně (ne, popravdě jsem nikdy nechtěl aby jste spolu zůstali, ale dělal jsem všechno, aby to tak bylo...) jsem mu připoměl, jak mu na tobě záleží.

Je to tak zvláštní, nemyslíš?

Byl podvečer a byli jsme spolu, všichni tři, na Arkádách na mříži a hulili jsme a ty jsi odešel dřív. S ním jsme šli se najíst, měli jsme takový hlad... A pak jsme najednou byli v tom výklenku a on mi řekl "Co chceš?" tím tónem, že čekal "Tebe..." a já jsem to věděl. Viděl jsem to v jeho očích. Ale neřekl jsem to. Myslel jsem na tebe. I když jsi byl můj nepřítel, byla to jeho láska, jeho láska k tobě, která mi dávala sílu.

Jak ironické.

Moje kamarádka mi říkávala, říct ne a nechat ho jít za štěstím je ten největší výraz lásky. Ty jsi byl jeho štěstí a já ho miloval.

Po poslední společné chvilce mi slíbil, že když se rozejdete, budu první, komu zavolá. Jeho sliby jsou však jen plané řeči... To mi ale docházelo až časem...

Tak... Je to tak podivné. Tak... nostalgické a melancholické. Hraju si tu na kytaru a přemýšlím o životě. Ty asi poslední dobou děláš podobné věci, viď? Posledních několik měsíců o mě vlastně nikdo nic neví. Vlastně ani já o sobě nic nevím. Jsem teď Lucas a premiant třídy. Stále samotář. Stále někoho hledám. Jen okruh lidí se změnil... teď hledám kluka nad 22-25...

Snad ti bude brzo líp. I když tě moc nemusím... Nikdy na něj nezapomenu. A ty asi také ne. Většinou ty vzpomínky bolí, ale vždycky na něj budeš vzpomínat na někoho, koho nikdy nezapomeneš a ať tě to bude bolet sebevíc, nikdy nebudeš ty vzpomínky chtít vymazat.

Wow, necekla jsem ze zrovna ty mi chodis na blog a ze zrovna napises takovy komentar...nedavno jsem si rikal, ze uz vim jak bylo v te dobe tobe.
Vím, ze to bude jeste dlouha cesta a ze priblizne jdu tou samou cestou jako ty pred nekolika mesici...
Ano, je zdrejmne pravda ze rict ne a nechat ho jit za stestim je asi nejvetsi vyraz lasky, ale myslim ze on si to neuvedomuje, aspon ne ted...
Docela slepe sliby, ze pak pujde za tebou a ted si nasel Kitty...tohle me take mrzi, jen par dni po tom co to skoncilo, si nabrnkne jinou...
Ozval se ti vubec ze uz je konec? aspon jako oznamovaci zpravu?
MYslim ze on si svoje sliby pamatuje, ale my az moc dbre a to je prave to spatne...
Preju ti najit konecn nekoho, kdo by splnil tve prani a tve srdce naplnil laskou, aby jsi mohl zazit cistej povznasejici cit...ja uz ho prozil (mozna zaslepen) ale prozil, byl to ten nejhesci rok v mym zivote, tak budu drzet palce at ty zazijes to same (teda ten horkej konec a ten vztah pote uz ne) =*

Ne, neozval se. Dozvěděl jsem se to ten den v pátek od jednoho člověka (rozešli jste se na jeho výročí s tvým... teď už ex...), a pak jsem se šel kvůli tomu opít... A trochu jsem to přehnal tak od soboty ráno ležím.

Sem tam se ozval po sms od té doby co k otaku chodím jen někdy, jestli nechci zajít někam jako kamarádi, ale ty snad nejlépe pochopíš, jaké to je ho někde vidět s někým jiným a říkat si "takhle mě držel on... takhle mě líbal... takhle se mě dotýkal". Ne, nechtěl jsem to už nikdy vidět. Nechtěl jsem si už nikdy vzpomenout a vždy, kdy jsem přišel a viděl vás dva, trhlo to se mnou. Aspoň do doby, než mi jedna... obludka... začala ubližovat tak moc, že noci trávím v slzách. A to mají být kluci ti silní... heh. Ne, jediné co mi na to v čajovně řekl "máš být na facebooku". Ano. Mám být na facebooku a stalkovat ho. Ne, nebudu.

Je to nějaký ten den, ani ne tak dlouho, kdy jsem přestal furt otravovat jednoho člověka, že mi ubližuje a poděkoval mu, protože to, jak mi ubližuje mě drželo. Ta bolest bylo to, co mi dávalo od té doby pocit, že žiju. A furt dává. Ty ho znáš, sám si mi pomohl ho poznat a v pátek tam se mnou i byl...

To je snad asi všechno. Nevím, co napsat víc. Nemám další slova, která by nebyla poskvrněna starou žárlivostí, tak raději skončím.

Ne enbylo to na vyroci bylo to na moje narozky

Stalkovat? to chce aby si byl stalker?promint to i me prijde trochu uhozeny -.-
Kluci nemusi byt vzdycky ti silní, znam sposutu kluku co se rozbreci i jen z toho ze na ne holka nema jeden cas (a nemyslim male deti co jim rozbijes jejich hrad z pisku)
Vím jaky to jeted si to rikam porat i me trha myslenka, ze ji vezme na chatu a ona bude na stejnych mistech a delat stejne veci jako ja tam. Porat se me drzi myslenka, ze aspon si vzpomene tady jsem byl s Yomim, tamhle sedavala, do tohohle krbu prikladala, tady sme hrali karty, a tamhle to a tamhle zase buhvi co -.-
Dobre dekuji jeste za podporu, necekla jsem to opravdu od tebe protoze vim jakej mas priblizne ke me vztah ale tohle me vazne dostalo. Ted uz jen muzeme sedet vedle sebe jako trubky a koukat na nej jak zase objima a libe nekoho jineho. Je to zvlastni jak se ten svet meni a jen mrknutim oka se na ceste zivota pcitnes sam a v pustine, kde jen nadeje je kapka tve vody.
Preju ti byt konecne stastny a jeste jednou dekuju