Pokrytectví
Padly první čerstvé vločky
na špinavou zem školy,
přes kterou chodí mladé školačky
jen tiše a mlčky.
Už není tak veselo jako kdysy,
staly se z nich krysy
ohlodavajíc si navzájem kosti
a házejíc si pod nohy klacky.
Bez výrazu v tváři
koukají jak krvavá Máří.
Přijdou si tak staří,
neví kam patří.
Netroufnu si ani promluvit,
když se jim chci omluvit,
že šlápl sem jim na nohu,
zmlátí mě na rohu.
A tak pozor musím si dát,
pokud se nechci s nimi prát.
Zpusobují hodně bolesti,
z nevinnosti vyrostly.