Rozloučení
něco starého co sem napsal davno *eto nekoukejte ze to vypravy holka ano? XD*
Už nikdy nepocítím tvou cdlaň.. na mé tváři,
už nikdy neuslyším od tebe ta slova.
Říkáš, že se nikdy nevrátíš,
chci ti říct-lháři!
Uzamkl jsi pro mě své srdce zcela
a jiné ho nabízíš...
Proč jsem vše pokazila?
Nedokážu zapomenout, změnil jsi mě.
Já chci zapomenout na to co jsem způsobila.
Ty měníš stále kolem sebe svět.
Je hlopá, když tě odmítla,
cítíš se teď stejně jako já?
Tak pojď,budem naši bolest sdílet spolu,
nechci zase klesnout dolů.
Říkal jsi to pořát, tak proč teď ne?
Dal jsi mi dar, vidět někoho v sobě,
ale jíá ho opět ztrácím.
Už nemůžu říct ti -"prosím.."
abys roztáhl ruce svý
a být utěšována v tvém objetí.
Nechci tu brečet, ale nemůžu se ani naplno smát,
už nechci ti lhát a sobě si něco namlouvat.
Zmizel mi i poslední důvod tě ´milovat,
ale miluju tě stále.
Sebe za tu chybu budu vždy proklínat,
vzpomínám už po stopadesáté.
Už to trvá moc dlouho,
asi neucítím znova tvé teplo,
jež mě ve studené imě zahřívalo.
Musím se od těch vzpomínek odloučit,
s tvou láskou ke mě se rozloučit.
Takhle ti snad dám sbohem,
ae aspoň dobří kamoši pořát budem?