Poslední čin z lásky je stisk kohoutku
Naposledy se setkáme tváří v tvář a poprvé za poslední rok. Ten den obloha plakala, možná za to, že tvůj osud končí. Mělo se to vůbec stát? Ten den jsem vstal o něco dřív, oholil se nad lavorem a vzal si čistou uniformu. Kulomet přehodil přes záda a šel se hlásit ke svým nadřízeným.
-------------------------
Celou noc jsem nemohl usnout, prokašlal jsem ji. Měl jsem zánět průdušek. Tiše jsem záviděl tomu vězni, co spal se mnou v posteli, že má kožené boty a 2 košile, ukrást mu je ve spánku se však neodvážil. Ráno si ke mně do nemocnice přišli SS a odvlekli na popravčí dvůr. Jeden z nich mi cestou řekl, že mou smrt vykonáš ty. Nedokážeš si představit, jak mě to uklidnilo. Celý rok jsem přežíval jen s myšlenkami na konec a jak pak budeme spolu. Ty myšlenky byly můj chléb a moje síla udržet se na nohou.
-------------------------
Stál jsem mezi kolegy z SS a pak jsem viděl, jak přicházejí vězni, mezi nimi jsi byl i ty, označen za práceneschopného a při tom jsi šel sám a narovnaná záda jsi měl. Pak jsi otočil hlavu a zadíval se mně. Tvůj úsměv probodl mé srdce. Byl jsi jako slunce mezi černými mraky, co nesmí zhasnout.
------------------------
S lepším pocitem a s úsměvem mířícím pořád k tobě jsem se nechal ochotně postavit k dřevěnému sloupu na kopci pod velkou cihlovou zdí s ostnatými dráty. Ani dálka cerca 100 metrů od tebe mě netížila. Přišlo mi snadné zemřít bez posledních slov od tebe. Vím totiž přesně jak by zněly, nepřál jsem si slyšet tvůj hlas, protože bych si uvědomil, že tě tu nechávám samotného.
--------------------------
S vlhkýma očima jsem sledoval, jak tě přivázali je sloupu.Ani natáhnout k tobě ruku jsem nemohl. Byl jsi mi i se svým úsměvem tak vzdálený. Hauptsturmführer mi poručil, abych lehl do písku a připravil se k palbě. Písek promáčel mé lokty, když jsem o dlaně opřel hlavici a prst přiložil ke kohoutku. Proč jsem tě měl zastřelit? Protože jsi žid? Protože si někdo usmyslel, že nemáš právo na existenci? Tvé jméno nahradili číslem, tvé elegantní oblečení nahradili pruhovaným pyžamem a dřeváky. Tvé plavé vlasy oholili, aby se ti mohli smát, jak ti odstávají uši od hlavy. Tvou odměnou za tvrdou práci byly dopady obušků na tvá záda. Jen za to, že jsi se takto narodil.
--------------------------
Byl jsi statečný a nedával na sobě nic znát.Slyšel jsem jak eSeSák německy odpočítává.Od mého konce mě dělily 3 číslice. Naposledy jsem ti věnoval úsměv a pak zavřel oči. Nechal jsem na sebe padat vlezlé kapičky deště a stékat je po mém vyzáblém těle. Vhlavě mi zněl klavír, na který jsi mi často před tím hrával. Zvuk přeťal výstřel a pak klavír v mé hlavě utichl.