Hřbitovní kvítí

 Vím, že i když to byla jen krátká chvíle, uvízl jsi nějak v srdíčku. Díky tobě jsem znovu získala pocit, že znovu žiji. Díky tobě jsem byla znova šťastná. Dal jsi mi novu sílu žít. Právě proto mě mrzí, že jsem to takhle ukončila. Nechci tě ztratit, protože jsi se ke mě zachoval krásně a když jsem se topila na dně, tak ty jsi ke mi podal ruku a vytáhl mě nahoru pro nový nádech. Zachránil jsi mě.  Ukázal mi spoustu nových věcí a dal mi tolik krásných zážitků. Jsem to ale blbá, že zrovna něco tak hezkého nechala a šla za tím, kdo mě zranil a potopil mě, co nejhloubš, ale nemůžu se zbavit toho silného pouta, který mě drží myslí u něj. 

Nechci tě ztratit, protože tě mám šíleně ráda, nevím jak se ti povedlo, že jsem během chvíle byla do tebe poblázněná a každá chvíle s tebou mi připadala jako v ráji. Nedokážu už žít bez tvé náklonosti a tvého úsměvu. Proto se ti chci omluvit za to, jak jsem tě opustila, chci se omluvit za sebe. Omlouvám se... pokud jsi schopnej odpustit jednomu tupýmu křečkovi a pak se usmějes, tak jako jsi se usmál, když jsem se objevila a pak jsi mě přivítal objetím...budu šťastná. Ani nevíš jak mi na tobě záleží, protože ty jsi skvělý člověk a vím, že já si tě nezasloužím. podívej se na mě, já jsem ta poražená, protože dokážu ublížit lidem, které mám ráda. Brečela jsem pro to, když ti ujely nervy, protože jsem si uvědomila, že s tím jak jsem se zachovala, už to nebude mezi námi tak krásný jako předtím.

Stále na tebe vzpomínám a stýská se mi po tvé rozzářené tváři a tvém krásném úsměvu. Protože tě nechci ztratit, ptám se, můžeš mi prosím odpustit?

Pro Kubíka, protože mě to všechno mrzí